Karel Veliký

Karel I. Veliký (2. dubna 748 – 28. ledna 814 Cáchy) byl franský král a první středověký římský císař (800–814). Králem Franků se stal roku 768, králem Langobardů roku 774 a římským císařem roku 800. Během raného středověku sjednotil většinu západní a střední Evropy. Rozhodl se, že všichni jeho poddaní se musejí stát křesťany, tento proces byl provázen i násilím (například masakr ve Verdenu).

Karel byl prvním uznaným císařem, který vládl v západní Evropě od pádu Západořímské říše asi o tři století dříve. 96]}} Franský stát, rozšířený o další území, se nazýval Karolínská říše. Kulturní rozkvět za jeho vlády je nazýván karolínská renesance. Jelikož jeho říše sjednocovala dnešní německé a francouzské území, je Karel Veliký dnes někdy nazýván „otec Evropy“. Byl svatořečen vzdoropapežem Paschalem III. a po jistou dobu kolem jeho osoby existoval náboženský kult. Východní pravoslavná církev na něho pohlížela méně příznivě. Bylo to kvůli jeho podpoře filioque a také kvůli tomu, že papež upřednostnil při jmenování císařem Karla před byzantskou panovnicí Irenou Athénskou, čímž zvýhodnil Západ. Získáno z Wikipedie